První „krůčky“

Odpoledne po porodu mi voňavého Peťánka konečně přivezli na pokoj – samozřejmě v lůžku MiMi. Manžel byl ještě stále se mnou a tak jsme si malého Péťu mohli užít společně.  Péťu porod vyčerpal asi víc než mě, protože vlastně celé odpoledne prospal. Netušila jsem, že zároveň nabírá síly na noční mejdan! V noci spánku opravdu moc nedal a mně navíc začala k sobě přicházet rána po nastřižení hráze a vnitřní šití, takže jsem stejně nenašla polohu, kde bych bolest necítila. Zároveň jsem zkoušela Péťu přikládat ke kojení. Byl vzorný, ale mně to ještě moc nešlo. Zatím jsem stejně mohla kojit jen vleže. Hned druhý den jsem poznala, jak bolí rozkousaná bradavka.

Postýlka dostala „1“ už v porodnici
Přes den Péťa naštěstí spal i tři hodiny v kuse, takže nevnímal hukot kolem – vizity a výměnu směn u sestřiček, pak úklid pokoje. Co se týče dalších aktivit, moc se mu nelíbí. Při přebalování se hlasitě ozývá. Doma už je to naštěstí lepší a tolik u toho nepláče. Druhý den večer jsme zase i s manželem mohli vyzkoušet první koupání, ale i u toho Péťa dost vyváděl.
V porodnici bylo fajn, že na jídlo se mohlo vozit mimčo s sebou v MiMi postýlce, takže jsme je já a ostatní maminky měly stále pod kontrolou. Druhou noc v porodnici Péťa usnul až kolem čtvrté ráno, já pro změnu skoro nespala kvůli bolestem zad.

Kojení je věda
Další den už se mi začalo tvořit mléko a pěkně mě začaly bolet a tvrdnout prsa. Vzhledem k bolestivosti kojení jsem pochybovala, že to dělám správně. Naštěstí mi pomohly sestřičky z novorozeneckého oddělení a já se snažila prsa rozmasírovat a mléko odstříkávat. Ráno bolest povolila a já doufala, že nás už pustí domů a že se trochu vyspím. Povedlo se mi konečně i správně přikládat Péťu k prsu a kojení se stalo snesitelné.
Páteční ráno nás tedy čekala velká vizita a kontroly Péti. S lůžkem MiMi jsme navštívili novorozenecké oddělení a tam nás opět vážili, zda správně přibývá. Pak přišla doktorka na ouška a kontrolovat sluch, pak ortoped kontrolovat kyčle a ostatní kostičky, a na závěr jsme absolvovali ultrazvuk ledvin, srdíčka a jater. Vše bylo v pořádku a my mohli jít odpoledne domů.
Když jsme opouštěli nemocnici, bylo 30°C . Doktoři v těchto vedrech takto čerstvému miminku nedoporučují a vlastně ani mamince moc vycházet. To ale nevadí. Stejně se v nejbližších dnech na žádnou túru nechystám. Nejsem schopná moc schopná dlouho stát a o sezení ani nemluvě.