čtvrtek 7. června 2012

Nuda nehrozí

Péťa si se mnou na nudu zatím rozhodně stěžovat nemůže. Minulý týden práce a tenhle jsem ho zase táhla na dvoudenní školení. Naštěstí vypomohla druhá babička, která Péťu přes den vozila v kočárku po městě a já se snažila organizovat kojení a přebalování na přestávky.
Hlavním cílem bylo nejen zúčastnit se, ale také vyzkoušet, jestli to jde vůbec zvládnout. Školení je totiž celoroční (vždy 2 dni/měsíčně) a bude končit až v říjnu. Upřímně řečeno, když jsem byla do vzdělávacího programu vybraná, netušila jsem, že se miminko podaří už tak brzo.
Nebylo lehké přesvědčit mozek, aby se soustředil na probíraná témata a nezabýval se starostmi, co beze mě dělá můj drobeček a jestli nepláče. Nakonec jsem to zvládla a je to fajn, že se dostanu mezi „normální“ lidi a nezůstanu hlavou jen u kojení a u plínek.



Postýlka MiMi je stále vytížená
V den výročí čtyřtýdenní narození jsme už na noc dali Péťu poprvé do jeho větší postýlky, aby si postýlku MiMi příliš neoblíbil a pak se s ní těžko loučil.
MiMi nám ale pomáhá i nadále. Péťa si v něm občas jen tak rozhazuje ručičkama a já si alespoň stihnu vyčistit zuby nebo vyřídit pár e-mailů. U počítače mám o Péťovi stále přehled, nastavím si postýlku na nejnižší polohu a můžu na Péťu stále mluvit. Když začne být neklidný, popojíždím s MiMi sem a tam nebo ho mírně pohupuju a Péťa je zase chvíli v klidu, aniž ho musím pochovat.


Ukolébavky jsou hit

Kdybych měla sestavit Péťův aktuální top ten, tak by určitě vyhrálo mléko. V závěsu je za tím chování na bříšku u mámy a tanec na hudbu. Musím si to užívat, dokud to jde. V patnácti už si se mnou ploužák třeba nezatancuje…
Velký Petr pro něj našel na internetu sérii ukolébavek, tak nám tu teď vyhrává kromě Tomáše Kluse ještě ukolébavka od Karla Gotta, Hany Zagorové nebo Marty Kubišové. Hormony pořád pracují naplno, přiznávám vám tady bez mučení, že mi při písničce „Usnul nám, spí“ od Zagorky a při pohledu na chovajícího taťku vyhrkly slzy.
Nakupovat jezdí také pořád spíš Petr, vozí pokaždé zásobu jiného druhu plínek na vyzkoušení, aby zjistil, jaké jsou pro Péťův zadeček nejvhodnější. Snad ho proboha nebude takhle rozmazlovat se vším.
Já přes den stíhám poklidit jen to nejdůležitější a každý druhý den peru a žehlím Péťovi. Vařím taky podle toho, jak je mrňousek vzhůru. Často nám ale posílá oběd druhá babička, takový servis bych přála všem maminkám!






Žádné komentáře:

Okomentovat